Zdmi domů uniká až 50% tepla a proto se v dnešní době nevyhneme úvahám o tepelné izolaci, tou lze snížit náklady na vytápění až o 70%. Moderní domy jsou budovány jako nízkoenergetické či rovnou pasivní a izolacemi se zabývají projektanti hned v prvopočátku, tak aby vyhovovaly normám, ale i ekologickým a ekonomickým standardům. Co ale se staršími domy s již provedenou minimální vrstvou izolace (kolem roku 1990), nebo s domy postavenými před 30ti a více lety, které nemají izolaci vůbec žádnou. Při plánování tepelné izolace je nutné na dům pohlížet jako na celek a přistupovat k realizaci komplexně. Zároveň je dobré od začátku počítat s tím, že se nejedná o záležitost týdnů či měsíců a izolaci domu si realisticky rozvrhnout do delšího časového intervalu dle našich možností.

Vzhledem k fyzikálním zákonům je jasné, že zateplení střechy je nutností. Teplo totiž stoupá vzhůru a v případě, že mu nic v úniku nebrání, topíme, jak se říká „Pánu bohu do oken“. V případě kvalitně provedené izolace beze spár a tepelných mostů se teplo odráží zpět do prostoru a vzduch se neochlazuje.

Nejjednodušším řešením ale zároveň nejdražším je výměna starých oken za okna nová s izolačními skly a zpravidla plastovým rámem. Další možností v případě že v oknech máme zdravé dřevěné rámy je do nich osadit dvojité či trojité izolační sklo. Důležité je myslet také na spáry mezi zdí a rámem, jež utěsníme tmelem či pěnou a rám a křídla okna utěsníme profilovým těsněním.

Velmi důležité je myslet na kvalitní izolaci základů a vyvarovat se tepelným mostům při napojování na sokly a obvodová zdiva. Izolovat můžeme také stěny a podlahy, v případě že se k základům starého domu již není možné dostat nebo chceme zvýšit kvalitu tepelné izolace.

Zdi jsou největší obnaženou plochou domu, je tedy logické, že jejich tepelné zaizolování je velice důležité. Izolovat lze z vnějšku budovy i uvnitř, doporučuje se však izolace vnější, kdy se vyvarujete riziku plísní. Používá se izolace kontaktní – lepená nebo nekontaktní – větraná.